المرأة العنيدة (حكاية أرجنتينية)


المرأة العنيدة
(حكاية أرجنتينية)

https://litrahispanoamerica.blogspot.com/2018/12/blog-post_3.html?m=1

يقولون أنها كانت امرأة عنيدة جداً. ذات مرة ، علمت أن حفلة رقص ستنظم أي رقص كرنفال في كفاياتي ، فطلبت من زوجها أن يصاحبها.
- لا يمكننا الذهاب – أجابها زوجها - النهر كبير جدا ولا يمكننا عبوره. ان الامر سيكون خطيرا .
و أصرت المرأة "لكنني أريد أن أذهب لأشاهد الرقص".
- أقول لك إن ذلك خطير جدا.
- لا ، بل أريد أن أذهب.
- حسناً ، إذن أهيئ لك الحصان اللطيف
  -  "لا" ، أصرت المرأة ". أريد الجحش.
  -   جيد ، والطبل أنا من سيحمله  حتى تتمكني من توجيه الحصان بشكل أفضل.
  -  لا ، الطبل ساحمله أنا. 
  - طيب ! - تعجب الرجل و كان منزعجا بالفعل - ولكن عليك أن تسمعي كلامي عندما سنعبر النهر ، أنا سأشير لك للناحية التي عليك أن تعبري النهر منها . فعل الزوج كل ما أرادته زوجته وغادرا في اليوم الموالي بشكل جيد و في وقت مبكر. عندما وصلا إلى النهر ، أشار لها للمكان الذي يجب عليها العبور منه حتى لا يسحبها التيار. لكن المرأة عبرت من حيث أرادت ، وكما حذرها زوجها ، حملها التيار إلى مجرى النهر. أخذ  الرجل يشتم الطبع العنيد لزوجته و حاول إنقاذها لكن النهر كان أكثر قوة ؛ ثم بدأ يسير على طول الضفة عساه يجدها. في اليوم الموالي رأه أحد الجيران يمشي على ضفة النهر فسأله :
- ماذا تفعل ها هنا يا صديقي؟
- إنني أبحث عن زوجتي ، أمس أخذها التيار.
-  ولكن كيف تبحث عنها و أنت تصعد في اتجاه المنبع ، عليك أن تذهب في اتجاه مجرى النهر.
- يا صديقي ، إنني أعرف زوجتي جيدا ، إنها عنيدة لدرجة أنها يجب أن يأخذها في الإتجاه المضاد.


المرجع :


Paulina Martínez 
Cuentos y leyendas de "Argentina y América"


ترجمة عبدالناجي آيت الحاج 



La mujer porfiada


Dicen que ésta era una mujer muy pero muy porfiada. Una vez, enterada de que se hacía un baile de Carnaval en Cafayate, 
le pidió a su marido que la llevara.
—No podemos ir —le contestó su marido—, el río está muy crecido y no podemos cruzar; es peligroso.
—Pero yo quiero ir y voy a ir al baile —retrucó la mujer.
—Te digo que es muy peligroso.
—No, yo quiero ir.
—Bueno, entonces te voy a ensillar el caballo manso.
—No —insistió la mujer—, quiero el potro.
—Está bien, pero el bombo lo llevo yo para que puedas dirigirlo mejor.
—No, el bombo lo llevo yo.
—¡Está bien! —exclamó el hombre ya bastante fastidiado— pero me vas a hacer caso cuando crucemos el río, yo te voy a decir por dónde tenes que ir. El marido hizo todo lo que su mujer quería y salieron al otro día bien 
temprano.
Cuando llegaron al río, le indicó por dónde tenía que pasar para que no la arrastrara la corriente. Pero la mujer cruzó por donde ella quiso y como se lo había advertido  su esposo, la corriente la llevó aguas abajo. El hombre maldiciendo el carácter porfiado de su mujer trató de sacarla. El río pudo más; entonces comenzó a caminar por la orilla para ver 
si la encontraba. Al otro día un vecino lo vio y le preguntó:
—Amigo, ¿qué anda haciendo?
—Estoy buscando a mi mujer, ayer se la llevó la corriente.
—Pero cómo la busca río arriba, tiene que ir río abajo.
—Mi amigo, conozco a mi mujer, es tan porfiada que seguro debe haber tomado para el lado contrario.

Cuento de Jujuy

ليست هناك تعليقات:

إرسال تعليق

مختارات من قصص سلاومير مروزيك

حمل نماذج من قصص سلاومير مروزيك مختارات من قصص سلاومير  مروزيك المحتويات ...